Den: pondělí
Svátek má: Hynek
Peanuts: Jsem s učením asi den pozadu - ať se mně zeptá na něco, co jsem měla vědět včera!
Barva: béžová
tak poslouchej a nehleď k hodinám."Jiří Grossman - Jako kotě si příst
4:45 - "Tři čtvrtě na čtyři? ... Ne, čtyři čtyřicet pět!" To byla rána podpásovka. Nejen, že nemohl usnout do půl jedné - on se taky celou noc budil a teď si připadal vyspaný. (Jen chvilkový stav - přes den byl v útlumu a bez inspirace)
To, že šel v 4:55 na procházku po domě, byl jen začátek. Následně si totiž ručně vypral mikinu a postavil vodu na čaj. Chodil po domě a hledal ztracené oblečení s domněním, že mu Milující Paní nic nevyprala a on tedy bude muset jít do školy nahý. (A věřte nebo ne, on už se na to začal psychicky připravovat.)
Na mši svaté se nedělo nic zajímavého. Ale co by taky Mistr Šunka Pšouk čekal. Byla to typická pondělní mše pro děti z církevní školy.
Ne, to není žádný ústav, a ti žáci se chovají naprosto normálně. Věřte mi.
To, co se dělo v "první" hodině Mistr Šunka Pšouk zaregistroval jen z části. Najednou se stalo, že seděl vedle Zlatého Budhy, před ním se na 2 židlích rozvaloval hrabě Všichni mi polibte a za ním se tlemili sir Pytlík a lady Ňuňu-Ťuťu.
Jenže ono to bylo ještě horší.
Hodina tance - jestli se tomu tak dalo říkat - proběhla otřesným způsobem. (A nebo celkově běžným, jen Mistr Šunka Pšouk musel zažít něco extra.)
U Mistra se vystřídali snad všichni přítomní hoši - tedy až na hraběte Ustřiženou Chocholku.
Nejprve to byl Introvertní Sangvinik, který polku tancoval jako medvěd brodící se řekou, poté sir Pytlík a do třetice všeho dobrého (!!!) pan Vlasáček.
A Mistrova tvář se zbarvovala.
Nejprve rudé tváře (byl uhnaný) teď byly zelené (to se u udělalo zle); načež zfialověly (nedostatkem kyslíku) a nakonec byly bílé (napůl v mdlobách, napůl mezi živými).
Mistr Šunka Pšouk na sebe mohl být hrdý. V matematice vypočítal vše, co se po něm chtělo, dostal jedničku a ještě stihl jeden příklad na tabuli. Jen Zlatý Budha vedle něj to nějak nezvládal.
A co udělal Mistr Šunka Pšouk?
A) pomohl mu - všechno mu vysvětlil a docela se u toho i nasmáli.
B) Poťouchle se mu posmíval, ale dal mu všechny příklady opsat.
Ano, vážení, B je správně.
Hodina literatury proběhla vcelku všedním způsobem. Hippie Girl vyzkoušela 3 lidi, zadala novou látku a nakonec pustila film Saturnin (Moc zábavný film).
Sedět vedle Zlatého Budhy mělo mnoho výhod. A jedna z nich byla: Počůráte se smíchy.
Nejen, že byl roztomile nemotorný, ale taky nepozorný.
"Hlavně do těch papírů nepište, budu je používat v jiných třídách."oznámila ostatním Peggie.
A co udělal Budha?
Začal na papír malovat smajlíky a obrázky.
Začal na papír malovat smajlíky a obrázky.
"Drahouši,"ozval se po chvíli Mistr, když už měl Budha podtržený a pomalovaný celý nadpis, "my tam nemáme psát. Teď to říkala."
"Aha!" a oba se hlasitě rozesmáli.
Jenže přestat nemohli ani o pár minut později, kdy měli kreslit komiks o příběhu na papíře.
Začalo to nadpisem: COMICKS, potom neidentifikovatelným předmětem, který Zlatý Budha nakreslil na papír a pak taky kolečko s očima nahoře (vypadalo to jako žába), když to měla být hlava jedné staré paní.
"To je přeci jasné, že Dunaj protýká Bratislavou. Co na tom nechápeš? Jak můžeš mít ze zeměpisu dvojku?!" tahle ta Vosmahlá Babka už Mistrovi lezla krkem.
"My probíráme Českou republiku a ne Slovensko."
"A co ta občanka? Jsi snad úplně blbej?! Přece vím, že prezident je Havel…nebo Klaus? Je to ještě pořád Klaus? Jsem ho někdy teď viděla…je tlustej…" Jo, ty máš co říkat.
"K ty dééš?" vyzvídala Zuzanka na ulici.
"Do klarinetu."
"Sáám?"
"Jo." Zasmál se Mistr Šunka Pšouk.
Smích ho brzy přešel. Ovšemže se provalilo, že celý týden nehrál. A o to bylo horší.
Johne, dobrou noc.
dobrou... zzzzz =)